V českém legislativním systému bohužel neexistuje definice, která by jasně vymezovala požadovanou nutriční hodnotu pokrmu. Spotřební koš je zastaralý (z roku 1989) a neodpovídá nutričním požadavkům dnešního konzumenta. Pokrmy ve školních jídelnách často neobsahují kvalitní mastné kyseliny. Spotřební koš totiž kategorie tuků nerozděluje na nasycené a nenasycené – tedy na ty zdraví škodlivé a naopak zdraví prospěšné. Právě proto nemůžeme spotřební koš považovat za kontrolu nutriční hodnoty stravy. Dětem můžeme nabízet stravu pestrou, ale i stravu průmyslově zpracovanou a spotřební koš bude plněn v obou případech stejně.